Rádce investora na mateřském trhu
Rádce investora na mateřském trhu :
Konflikty v rodině,bohatýrští synkové a vyšeptalé matky
Minule jsme se pozastavili nad tím,jak složitému rozhodování jsou podrobení rodiče při investování do svých dětí.Dnes situaci ještě zkomplikujeme:vezmeme v potaz aktivně prosazované požadavky mláděte a (ne ) ochotu rodičů tyto nároky uspokojovat.
Z pohledu rodičů je optimální strategií rozdělit své celoživotní limitované zdroje do potomků tak,aby jich co nejúspěšněji odchovali co nejvíce .Savčí rodič má s každým ze svých mláďat společnou polovinu genů.Přestože se tyto,,poloviny“liší co do genetického složení a vlastností,lze očekávat ,že snahou rodiče bude investovat do všech svých ,,polokopií“stejnou měrou.
,,Stejnou míru“ odchovu však významně ovlivňuje prostředí.V závislosti na konkrétních podmínkách se liší jak množství zdrojů poskytovaných potomkům rodiči,tak efektivita zdrojů do potomka vložených.Je-li například matka v horší kondici,vytvoří mléka než předchozím roce,kdy v zájmu zachování ladných křivek uvažovala o odtučňovací kůře.Tvorbu mléka může snížit například nedostatek kvalitní potravy,neuspokojivý zdravotní stav matky nebo její vyčerpání z předchozího odchovu hříběte.Na duhou stranu mohou hříbata poskytované zdroje různě využívat.Hříbata se jedno od druhého liší ve schopnosti přetvářet mléko na živiny a využívat energii v mléce obsaženou.Stejně množství mléka může znamenat nejen různý pokrok v růstu pro různá hříbata,ale i pro jedno hříbě v různých životních situacích.Hladová či růstově mírně zaostalá mláďata zřejmě dokáží nedostatek mléko lépe využívat.V nepříznivých klimatických podmínkách hříbě spotřebuje více mléka na záchovu organismu ,čímž zbývá méně na růst.
Pro hříbata v chovech jsou,pravda,klimatické podmínky zřídkakdy otázkou života a smrti,ovšem schopnost matky postarat se dostatečně o své robě po stránce výživové a sociální je i zde naprosto klíčová .Je třeba si uvědomit ,že zápornou roli ve scénáři o tvorbě mléka a kvalitě poskytované mateřské péče hraje stres matky,často vyvolaný nevhodným podmínkami chovu (omezený prostor či sociální kontakt,přesuny březích a klisen s hříbaty z místa na místo ,přesuny zvířat mezi skupinami ,že skupiny do individuálního ustájení a naopak,apod.).Netřeba připomínat,že příkoří,působená hříběti,se na jeho růstu a vývoj rovněž neprojeví příznivé (odloučení od matky ,necitlivé zacházení a podobně).
Kromě více či méně pasivních vnějších a fyziologických faktorů vstupuje do hry o mateřské investování důležitý hráč-samo mládě. Kdo si ještě vzpomene na vlastní dětství nebo právě hýčká potomky,jistě objeví řadu indicií,jak úspěšnými vymahači nesplacených pohledávek děti dokáží být.
Na rodičovské frontě klid?
Teoretická biologie uznává dvě základní příčiny konfliktů mezi rodiči a potomky:spory o množství a délku poskytované péče.Z pohledu rodičů je žádoucí neinvestovat více,než je pro zdárný vývoj a úspěšný reprodukční život potomka dostačující.Krom právě odchovávaného mláďěte evolučně podvědomě ,,mysli“na ty potomky,kteří se jim ještě narodí.Není tudíž záhodno marnit v rozmařilostech současného potomka vzácnou energii,která by budoucím(u) mohla chybět.Potomkův přístup je z ,,morálního hlediska“poněkud sobečtější.Přestože Inu ke svému sourozenci láskou upřímnou a nehynoucí,tak nějak cítím,že bude přeci jen lepší,když zbývající pudink nebo nový svetřík dostanu já než bratr.Podle současně uznávaných výkladů za to mohou právě ony společné geny-se sourozencem sdílím 50% genů(máme-li totožné oba rodiče),zatímco sám se sebou procent sto.Mám-li tedy ,,zdroj“ rozdělit matematicky ideálně,ze tří banánů usurpuji dva a bratrovi nechám spravedlivě jeden .(Bratr na problém tří banánů nahlíží obdobně ,nejspíš tedy dojde ke konfliktu mezi sourozenci o jeden banán.I na toto téma,angl.sibling competition ,bylo popsáno mnoho papírů
Vzhledem k tomu,že klisny vyjímečně rodí dvojčata a při odchovu novorozence přeruší nebo podstatně omezí kontakty s předchozími hříbaty,nebudeme se vzájemným škorpením sourozenců podrobněji zabývat.).Teoretické podhoubí třenic a pranic mezi rodiči a dětmi o rodičovskou péči a lásku jejich doklady napříč živočišnou říši si mohou zájemci prošlapat v knihách a článcích Roberta Trivise z let osmdesátých,případně v nepřeberné řadě prací nespočtu jeho následníkův ( klíčové slovo:parent offspring conflict).Zaměříme se teď však na koně,případně jejich nejbližší příbuzné.
Určit výši mateřské investice (v našem zjednodušeném případě množství ,,vykojeného“ mléka ) do jednoho hříběte je úkol věru nesnadný.Do zvířete,resp.mléčné žlázy klisny,nevidíme,a různé metody vážení či stopování izotopů používáné k měření množství přijatého mléka u jiných zvířat jsou obtížné proveditelné na domácích koních,natož u volně žijících populací. Náhled na celou věc nedávno zkomplikovala Elissa Camerová s kolegy (Anim.Behav.1999),kteří na základě izotopové metody odůvodněně zpochybnili pozorování chování při kojení jako věrohodného ukazatele množství mléka přijatého hříbětem.Je tedy třeba zrevidovat většinu dosud publikovaných prací o vlivu různých faktorů na mateřské investování u koní,postavených na mylném předpokladu,že frekvence a délka kojení přímo souvisejí s příjmem mléka(více viz článek v minulém Jezdectví).Nevíme tedy ,kolik mléka hříbě po dobu mateřské výživy vypije,ale máme doklady o tom,že hříbata vyžadují péči,kterou jim matky odmítají poskytnout.Různě velký podíl kojení totiž ukončuje matka,a to i v prvních týdnech života hříběte.Podle výše zmíněné práce dr.Cameronové a kol.by ukončení kojení matkou mohlo odrážet nejen vyšší požadovanou mateřskou péči (kontakt,pozornost),ale i přímo vyšší potřebu mléka.Podíl ukončování kojení matkou oproti kojením ukončených hříbětem se tedy začíná testovat jako možný indikátor mateřské investice.
Synové a dcery matek různého věku
Léta diskutovaným faktorem potenciálně ovlivňujícím mateřskou investici je pohlaví potomka.Teoretické základy položili pánové Trivers a Willard ( Science 1973).Jejich proslulá hypotéza praví,že se rodičům,,vyplatí“ za různých podmínek investovat spíše do jednoho a za jiných okolností spíše do druhého pohlaví.Matky v lepších v podmínkách a lepší kondici by měly investovat spíše do mláďat toho pohlaví,kterému hojnost zdrojů přináší více užitku,v případě kopytníků tedy snů.I v případě koní platí opakovaně zjištění přímé úměry:čím vyšší mateřská investice,tím větší a zdatnější hřebec ,a čím větší a zdatnější hřebec ,tím početnější harém a více hříbat (vnoučat).Jsou-li klisna a hřebec v obdobně špatné kondici,má klisna pořád slušnou šanci na získání reprodukčního partnera a opakované ohřebení ,zatímco pro hřebce jsou takové vyhlídky velmi mlhavé.O doložení platnosti Trivers-Willardovy hypotézy se pokoušela a pokouší nespočetná řada vědců,leč výsledky jsou vzhledem k obtížnosti uchopení problematiky zatím nepřesvědčivé.V některých studiích autoři hypotézu podpoří,v jiných ,byť na stejných zvířatech,nikoli (přehled např.Hewison a Gaillard,TREE 1999).Ani v případě koní není jasněji.Rozdíly zjištěné ve frekvenci či délce kojení v některých studiích (Duncan a kol.Anim.Behav .1984,Berger.Wild Horses of the Great Basin.University of Chicago Press,1986)neodpovídají dle dříve řečeného míře mateřské investice.Není ani potvrzeno,zda jsou hřebci skutečně náročnější na odchov než klisničky (případné rozdíly v náročnosti mohou být u hřebečků při stejném příjmu mléka kompenzovány například i lepší využitelnosti mléka).
U volně žijících koní v Camargue bylo však zjištěno,že špatně potravní podmínky a špatná kondice matek se projevily více na synech než dcerách (Monardová a kol.,Behav.Ecol.Sociobiol.1997).Matky měly také po narození syna delší meziporodní interval,což svědčí pro vyšší