Druhy uzdění
DRUHY UZDĚNÍ
Uzdečka-
Uzdečku tvoří nátylník,licnice udidla,udidlo,lícnice nánosníku,nánosník,čelenka,podhrdelník,otěže.Nátylník leží na temeni hlavy a rozhoduje se v lícnici udidla a podhrdelník.Celá uzdečku je nastavitelná podle velikosti hlavy koně pomocí zápřezek a zápinek,popřípadě lze její jednotlivé části měnit.Uzdečka musí koni přesně padnout,je-li příliš velká může kůň vyplivovat udidlo,je-li malá ,udidlo se zařezává do koutků huby,nátylník tlačí apod.Nánosníků je několik typů-hanoverský ,anglický,mexický,irský,švédský.Udidel je také je také mnoho druhů,rozdělují se podle koncovek na kroužkové-základní,nejoblíbenější ,aktivuje hubu koně k přežvykování ,olivové-také oblíbené,nezraňuje koutky huby ale nepodporuje koně při přežvykování ,déčko-méně používané ,platí pro něj totéž,co pro olivové,roubíkové-zabraňuje protažení udidla,zesiluje efekt na líce koně .Dále se dělí podle typu udidel na nelomené,lomené,2x lomené,speciální(s rolkami ,hračkami řetízky apod.)Materiály:udidla jsou nejčastěji nerezová,dále plastová či potažená gumou.Dnes nejvýše ceněné jsou speciální ušlechtilé slitiny,zejména argentan,který je pro koně chuťově atraktivní a podporuje slinění.U udidel jsou důležité dva rozměry-šířka udítka určuje tloušťku a tím i jeho ostrost,šířka udidla pak délku ,která musí odpovídat individuální hubě koně.
UZDĚNÍ PRO ANGLICKÉ JEŽDĚNÍ
Sněhulák,někdy též Pessoa
Jedná se o zvláštní stihlové udidlo s modifikací a další dva až tři kroužky.Způsobem zapnutí licnice a otěží je možné měnit ostrost udidla přidáním pákového efektu.
Mechanické hackamore
Bezudidlové uzdění pro koně s citlivostí nebo naopak tvrdou tlamu .Tvoří ho široký kožený nánosník a malá ramena..Je-li uzdění s dlouhými rameny,působí na nos přes podbradní řetízek na bradovou jamku a týl.Menší ramena mají jemnější účinky,ale vždy by toto uzdění měl používat jen velmi zkušený jezdec.Může být kombinované i s udidlem s ostrým udítkem ,toto uzdění je určeno problematickým koním a vyžaduje značné zkušenosti jezdce.Bývá vidět při parkurových závodech.
Klasické hackamore
Kdo bezudidlové uzdění je běžné používáo zejména u pasteveckých národů,kde nejde o přiježděnosti koně.Působí na nos a dolní čelist koně,v současné době se používá např.u trvalých koní,koní s vadou chrupu nebo u koní,kteří se zakusují do udidla,či s velmi citlivýi dásněmi.Tvoří ho basal a mecaté.Bosal je oválný nánosník,který se dole sbíhá do špičky,jádro je ze surové kůže (rawhide),potažené jemnými pruhy kůže.Každý bosal by se měl navlhčit a vytvarovat podle konkrétního koňského nosu.Lícnice předcházejí plynule v nátylníku a čelenku,otěže nejsou spojeny,pokud je toto uzdění pro westernové ježdění.
UZDĚNÍ PRO WESTERNOVÉ JEŽDĚNÍ
Pelhem
Pelhem je speciální ostřejší uzdění,které již vyžaduje zkušeného jezdce s vyváženým sedem a jemnou rukou.Jedná se o udidlo,které svými postranními rameny působí podobně jako pákové udidlo.Jezdec může koně ovládat buď pomocí dvou otěží-uzdečkové a pákové,nebo může uzdečkové a pákové kroužky spojit řemínkem,a pak používá jen jedny otěže.Tento typ uzdění můžeme vidět např.na parkurových závodech,kde umožňuje jezdci snadnější vedení temperamentního koně,ale je zakázané při drezurních závodech.
Westernové uzdečky
Existuje několik druhů westernového uzdění-typickým znakem jsou nespojené otěže(ale mohou být i spojené),a to buď z kůže,nebo provazové.Skládá se z nátylníku,jedné licnice a čelenky,nebo se celé uzdění uchytává jen na jedno ucho.Většinou má podbradní řemínek nebo řetízek.Uzdečka může být i bohatě zdobená.Udidlo je zpravidla ostřejší stihlové nebo pákové,které působí opět velmi ostře,nicméně dobří jezdci svého koně ovládají zejména pomocí sedla a kůň reaguje na nejjemnější pobídky.Kovbjové(od kterých je převzato westernové ježdění)díky nespojeným otěžím mohli ihned jednu z nich využít buď k uvázání koně nebo jeho vedení.
Sidepull
Jedná se o bezudidlové výcvikové uzdění,působící na nosní kost,které však podporuje pohyb do stran (společně s váhovými pomůckami.)Hodí se pro obraty.Nánosník bývá vyráběn z nylonu a je ostrý,proto se podkládá beránkem či neoprenem,což ovšem snižuje přesnost jeho účinků.
KOČÁROVÉ UZDĚNÍ
Uzda
Uzda se používá pouze pro drezuru a nepatří do rukou začátečníka!Skládá se z nátylníku ,čelenky,dvou kratších lícnic pro stihlové udidlo,dvou delších licnic pro pákové udidlo s řetízkem ,nánosníku,podhrdelníku,a ze dvou párů otěží-stihlových a pákových .Páové udidlo musí s podélnou osou huby koně svírat úhel 45 stupňů,jiné postavení působí koni bolest.Pojmy uzda a uzdečka jsou (bohužel)zcela běžně zaměňovány,a to nejen v populární literatuře.
Kočárová ohlávka
Kočárová ohlávka se od jezdecké liší v drobnostech-koně mají u očí tzv.náočnice(u poprsních hranaté,u kočarových kulaté),které jsou výhodné při zapřáhání hřebců a také u mladých koní při výcviku v tahu.Udidla bývají dvoukroužková,páková nebo pelhemová ,vozatají či kočímu slouží k vedení zapřeže opratě.Nánosník má na vnitřní straně dvě až tři očka pro zapnutí lícnicového řemínku .Na čele zdobí koně tzv.zrcátko či ozdoba.