Koně kolem nás

Když se řekne nemoc bílé čáry

Mnozí tento název znají,možná se uvedné nemoci velmi bojí,ale je otázkou,zda se s ní skutečně někdy setkali.Název,,nemoc bílé čáry“je sice dost zažitý,ovšem poněkud zavádějicí.Postižená je totiž při ní v první řadě kopytní stěna,konkrétně její vnitřní nepigmentovaná část ochranné vrstvy;bílá čára,rohové lítsky spojovací vrstvy kopytní stěny,bývá postižená až v pokročilém stadiu.

Jedná se o rozklad keratinu charakterizovaný rozvolněním spojení v hraniční oblasti mezi nepigmentovanou vnitřní vrstvou a pigmentovanou střední vrstvou kopytní stěny.Vzniklá šterbina poskytuje výborně životní podmínky(tma,nedostatek kyslíku,vlhko,rozpadlá tkáň= živiny)některým bakteriím a plísním z vnějšího protsředí ,které ji osídlí,,požírají“a způsobí poškození různého stupně,závažnosti,rozsahu a lokalizace.

Jak může kopytní stěna onemocnění

Přestože se za průvodce onemocnění považují různé druhy bakterií a/nebo plisní(viz dále),ty normálně nenapadnou zdravé kopyto.Nejdříve musí dojít k takzvanému primárnímu problému,který ,,otevře“patogenům cestu do vnitřních struktur kopytní stěny.Mluvíme pak o predispozičních faktorech,kterými jsou obvykle:

• rány v rohovém pouzdře kopyta (nášlap,otvory po podkovácích apod.),

• chronická laminita,kdy došlo ke vzniku trhlin ve vnitřní kopytní stěny,

• otlaky pobliž bílé čáry-vyschlá krev poskytuje mikroorganismům živiny,

• flexní deformity u hříbat,které vyústily v překlubní kopýtka s těžkým obrušováním špičky.

• Jakkoli abnormální tvary kopyta či jeho nerovnováha (především osrtoúhlé kopyto s dlouho špicí a podsunutými patkami ,které zůsobí roztahování bílé čáry a oslabení spojů mezi jednotlivými vrstvami kopytní stěny,nebo drobné prasklinkya trhlinky rohoviny.

Do takto ,,připravených podmínek“mohou proniknout mikroorganismy z vnějšího prostředí .Názory na to ,jaký patogen se na vzniku nemoci bílé čáry podílí,stále liší.Podle různých výzkumů je pravděpodobné,že se jedná o dvojici bakterie/plíseň ,jejichž vzájemné soužití oběma přináší velké výhody (symbióza).Příznaky a závažnost nemoci závisí na specifickém krmení plísně i bakterie,na jejich agresivitě a rychlosi růstu;vzájemných kombinací je mnoho.Oba organismy produkují enzymy a exotoxiny,které rozkládají bilkoviny a kolagenní struktury v kopytě;odpadní produkty bakterií jsou živinami pro plíseň a naopak.V tabulce jsou uvedené některé nejběžěji izolované druhy:

Vraťme se ještě k predispozičním faktorům.Obecně se říká,že bosí koně a koně z pastvin jsou méně postižení než koně kovaní a/nebo trávicí většinu času ve stáji.

V souvislosti s podkovami může příčinou častějšího výskytu nemoci bílé čáry zhoršené překlápění okovaného kopyta,což náhá a narušuje spoje mzi jendotlivými vrstvami kopytní stěny.Kdysi se předpokládalo,že postiženi jsou především koně stojící ve špatných zoohygienických podmínkách,bohužel nemocní bývají často i koně,kteří žijící ve velmi čistých stájích.Pravděpodobně zde napomáhá rozrušení zdravého kopyta moč,která může extrahovat keratin z rohových buněk,i trus ,který je schopen rozrušit buněk,i trus,který je schopen rozrušit látku spojující tyto buňky.Kopyta koní na pastvinách přece jen nejsou tolik vystavená působení exkrementů.

Jak poznáme nemoc bílé čáry?

V první řadě je třeba upozornit,že na každá separace kopytní stěny je nemoci bílé čáry .Na druhé straně kopyto může být postižené už velmi dlouho,než si někdo (většinou podkovař )všimne prvních viditelných změn,kterými jsou:

• černá či krvavá místa v nepigmentované vrstvě kopytní stěny (především v místě špice kopyta),

• nepravidelná tloušťka kopytní stěny ,

• měkká drobivá rohovina nepigmentované vrstvy kopytní stěny,která se může šířit od nosného okraje až na úroveň korunky,často provázená nasládlým zápachem,

• separace kopytní stěny a chodidla v místě bílé čáry,

• slabá,lámavá kopytní stěna,která neudrží podkovu,

• dutý zvuk kopytní stěny při poklepu kladívkem,

• dutina(y) v kopytní stěně,vidielná(é) na rentgenových snímku,

• příznaky podobné schvácení kopyt s rotací kopytní kosti v pokročilých stadiích infekce,která se rozšířila až na citlivé lístky kopytní stěny.

Jinými slovy dochází k narušení nosného okraje kopyta,čímž se zmenšuje plocha,která podepírá končetinu,kopyto se otevírá další infekci a roztahování bílé čáry (čili odtahování necitlivích a citlivých lístků)může vyvolávat bolest a kluhání i další komplikace(laminitida).

Separace kopytní stěny nemusí být vždy nemocí bílé čáry, ale nemoc bílé čáry je vždy provázená separací kopytní stěny;konečnou diagnózu lze vyslovit až po řádném laboratorním vyšetření odebrané tkáně z postiženého místa kopyta.

Léčba

Nemoc bílé čáry není pouze nepříjemným problémem,může vážně narušit zdraví kopyta a následně i využitelnosti koně.Proto je třeba ji cíleně léčit.Jak má však tato léčba vypadat a probíhat,v tom už se mnozí odborníci ve svých názorech i zkšenostech liší.

Léčba obecně spočívá v těchto krocích:

-odstranění změněné tkáně,

-likvidace přítomných bakterií a plísní,

-následná péče o kopyto až do jeho zhojení.

1,Odstranění postižené rohoviny a jejího okolí

Cílem je odstranit patogenní mikroorganimy,aby se nemohly dále šířit,odstranit i změněnou tkáň,aby ji nemohly napadnout další patogeny z prostředí .Dále se díky tomu dostanou vnitřní struktury na svého a vzduch ,takže jsou vystavené kyslíku a vyšší se;tím se ničí příznivé podmínky pro růst a množení patogenů.To,kolik rohoviny se odstraní,závisí na rozsahu poškození kopyta.Čím větší léze,tím více rohoviny se musí odstranit; v těžkých případech je nutné provést řádné a rozsáhlé resekce kopytní stěny,Vytvořené otvory je třeba kontrolovat a opakovaně odstraňovat jejich okraje,dokud nezůstane jen zdravá keratinizovaná tkáň a pevně spoje mezi jenotlivými vrstvami kopytní stěny.

2,Antimikrobiální léčba

Přestože existují názory ,že pro vyléčení stačí pouhé vyříznutí defektů,správná úprava kopyta a vyvedení koně na pastvinu,většinou je nutné zničit patogeny,které mohly v kopytě zůstat.K tomuto účelu se používají přípravky,které ničí baktérie i plísně ,ideálně všechna jejich vývojová stadia(včetně spór).Podle situace se mohou na kopyto několikrát denně nanášet,nebo se do nich kopyto na nějakou dobu namáčí,či se dělají zábaly.

Při léčbě nemoci bílé čáry se osvědčily například:

• 10% formalin(proniká do tkáně,je těkavý !),

• jód ,například s KI nebo 10% formalinem,

• modrá skalice (v roztoku přibližně o pH 3),

• 2,5% glutaraldehyd v 70% isopropylalhoholu ,

• přípravky na bázi chlorhexidinu(nejsou však sporocidní),

• kvartérní amonné soli(také nejsou sporocidní )aj.

3,Úprava kopyta a péče až do úplného zhojení

I zde bude záležet na situaci a na preferencích konkrétního veterináře,podkováře či majitele koně.Pokud nejsou odstraněné části rohoviny příliš velké,bude stačit udržovat kopyto v dokonalé rovnováze(vhodný je bosý trim,protože rychlost růstu rohoviny a míra opotřebování je téměř v rovnováze a je třeba jen minimálně kopyto uměle doupravovat,ideálně každé 4 týdny)a často ho upravovat,včetně vyčištění okrajů vyřízlých otvorů.Kopyto je v každém případě nutno držet v naprostém suchu.Růst rohoviny zase podpoří stálý pohyb,takže v lehkých případech je ideálním řešením vyvedení koně na suchou pastvinu či do výběhu s denní kontrolou stavu a případnou dezinfekcí.Pokud léze roste do hloubky rychleji než rohovina,je třeba postupovat agresivněji a provést odbornou resekci kopytní stěny,nejlépe tak,aby se nenarušila integrita kopyta a jeho podpůrná funkce.Během doby,kdy bude rohovina dorůstat,je třeba léze ošetřovat antimikrobiální přípravky .Pokud se však resekuje velká část stěny,bude potřebovat kopyto chránit speciální podkovou ,popřípadě odstraněné části stěny nahradit kopytním trnelem.Zde je však potřeba počítat s tím ,že se tímto způsobem do kopyta mohou ,,zavřít“přeživší mikroorganismy,které znovu vyvolají nemoc bílé čáry.

Nejlepší je opět prevence.

V první řadě je třeba si uvědomit,že tyto baktérie a plísně žijí kdekoli kolem nás a zdravé,nepoškozené ,vyvážené kopyto nenapdanou.Prevencí je proto udržování zdravého rohovaného pouzdra.

1.Je třeba zabránit vzniku otvorů do kopyta,vzniku prasklin ,separaci kopytní stěny.Proto je nutné kopyto nechat upravovat odborníkem,který dokáže udržet jeho tvar pravidelný a vývažený (ať už bosým trimem či s podkovou),úpravy je třeba provádět v odpovídajících intervalech,vzniklé léze je třeba hlídat a udržovat v suchu a čistotě ,poranění ihned řádně ošetřit a pohlídat,aby se úplně zahojilo.

2.Životní prostředí výrazně ovlivní kvalitu rohoviny kopyt;nadměrné mokro i nadměrné sucho narušuje pevnost a pružnost rohoviny a ta může praskat.Moč a trus níčí keratin i mezi bunčné spoje a výsledkem jsou opět mikroopraklinky.Dostatečný pohyb pak zajištuje kvalitní růst nové rohoviny.

3.Všeho moc škodí,takže i přečečliví majitelé,mazající kopyta svých miláčku nejrůznějšími přípravky ,mohou silně narušit zdraví rohoviny a podpoří vznik nemoci bílé čáry.

4.Kvalitní a vyvážená výživa jsou předpokladem správného růstu kvalitní rohoviny.

MVDr.Dominika Švehlová